Poskytnutí reklamního daru v rámci podnikání z pohledu daně z příjmů a DPH

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Poskytnutí reklamních darů patří mezi bezúplatná plnění, jeho podstatou je převod vlastnického práva bezúplatně. Tímto převodem se zabývají – je jejich předmětem – dvě daně a to daň z příjmů a daň z přidané hodnoty. První část článku je zaměřena na zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ve druhé části je na problematiku nahlíženo optikou zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“).

I. Hledisko ZDP

1. Daňová uznatelnost u poskytovatele reklamního daru

Problematiku daňové uznatelnosti poskytnutého daru máme řešenu v ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Podle první věty tohoto ustanovení je dar podřazen do kategorie „reprezentace“, která není obecně daňově uznatelným výdajem.

Další věta ZDP obsahuje právní fikci, podle které se za dar nepovažuje reklamní nebo propagační předmět:

  • který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby,
  • jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč,
  • a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.

Aby se jednalo o daňově účinný výdaj, musí být všechny tři podmínky splněny současně.

Kromě samotných předmětů někdy firmy obdarovávají své obchodní partnery také tzv. dárkovými poukazy. Při poskytnutí dárkového poukazu vzniká otázka, jak je to s uplatněním takového poukazu do daňově uznatelných výdajů, když poukaz splňuje výše uvedené podmínky – je opatřen jménem poskytovatele či zboží (služby) a je v hodnotě do 500 Kč. Stanovisko finanční správy je takové, že se o daňově uznatelný výdaj nejedná. Vyjádření nalezneme v jednom z Koordinačních výborů:

„Z povahy „reklamního nebo propagačního předmětu“ ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) ZDP vyplývá, že se musí jednat o věc, která má určitou užitnou nebo estetickou hodnotu, a to sama o sobě (typicky se tedy jedná o tužky, kalendáře, drobné dekorativní předměty apod.). Je zřejmé, že popsaná poukázka žádnou takovouto hodnotu sama o sobě nemá, ve smyslu § 25 odst. 1 písm. 1) ZDP věta za tečkou a contrario je tedy považována za dar a jako taková nemůže být v popsané situaci daňově uznatelným nákladem.“

2. Daňový režim u příjemce reklamního daru

Doposud jsme řešili daňovou uznatelnost výdajů (nákladů) na reklamní dar z pohledu toho, kdo předmět daruje. Z logiky věci bychom si také měli položit otázku, jaké dopady bude mít přijetí reklamního daru u obdarovaného. Odpověď nalezneme v ustanovení § 4a písm. g) ZPD, podle kterého se jedná u poplatníka fyzické osoby o příjem od daně z příjmů osvobozený a to za podmínek:

  • dar souvisí s příjmy ze samostatné činnosti,
  • dar je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru a
  • hodnota daru nepřesáhne částku 500 Kč.

Pečlivému čtenáři určitě neuniklo, že u příjemce je z pohledu osvobození irelevantní, zda přijatý dar podléhá či nepodléhá spotřební dani.

II. Hledisko ZDPH

1. Poskytovatel daru – nárok na odpočet DPH

Poskytovatel reklamního daru si musí dávat pozor na ustanovení § 72 odst. 4 ZDPH, podle kterého nemá nárok na odpočet u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, a to pro reprezentaci ve smyslu § 25  ZDP.

 

Z tohoto obecného pravidla však platí určité výjimky. Pro náš článek jsou to tyto situace, u nichž uplatnit nárok na odpočet DPH lze:

a) při poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez DPH nepřesahuje 500 Kč, nebo
b) při poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti.

Na tomto místě je vhodné upozornit na určité rozdíly mezi úpravou v ZDP a ZDPH. Zatímco ZDP vyžaduje pro daňovou uznatelnost jméno poskytovatele či zboží (služby) uvedené na daru a současně dar musí být vyjmut z předmětu spotřební daně (s výjimkou tichého vína), tak ZDPH tyto podmínky nevyžaduje. ZDPH pouze stanoví, že poskytnutí musí být v rámci ekonomické činnosti a pořizovací cena bez DPH nepřesáhne 500 Kč.

Další, co stojí za povšimnutí, je skutečnost, že zatímco u reklamního dárku ZDPH operuje s pořizovací cenou nepřesahující 500 Kč bez DPH, u obchodních vzorků žádný limit není. U obchodních vzorků platí jediná podmínka a to, že vzorek je poskytnut v rámci ekonomické činnosti.

Poskytovatel daru – DPH na výstupu

Podle ustanovení § 13 odst. 9 písm. c) se poskytnutí dárku v pořizovací ceně nepřesahující 500 Kč bez DPH v rámci ekonomické činnosti a poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti nepovažuje za dodání zboží, jinými slovy nepodléhá dani z přidané hodnoty na výstupu.

Nejnovější články

Verze 24.950: Nový výpočet exekucí, vylepšení Inboxu a další změny, které usnadní práci s Money S3

Na úvod upozorňujeme, že verze 24.950 je poslední aktualizace, kterou si mohou stáhnout uživatelé s…

1 listopadu, 2024

Změny a novinky Money S3 verze 24.950

Money Možnosti a nastavení Money S3 je možné propojit s libovolným poštovním serverem přes SMTP protokol…

1 listopadu, 2024

Minikurz 2024: otázky a odpovědi

Zodpovězené dotazy z 31.10. Dobrý den, prosím o radu, jak lze v účetním deníku řadit…

30 října, 2024

Jak účtovat: Směnky v účetnictví

Vymezení směnek v účetnictví Směnka je definována jako listinný cenný papír, který vyjadřuje bezvýhradný slib…

28 října, 2024

Jak účtovat: Dluhopisy v účetnictví

Vymezení dluhopisů v účetnictví V rámci účetnictví rozlišujeme následující syntetické účty pro zachycení dluhopisů a souvisejících…

25 října, 2024

Jak účtovat: Oceňování (přeceňování) cenných papírů a podílů

V rámci oceňování majetkových cenných papírů a podílů je nutné rozlišovat tři situace: ocenění při pořízení,…

22 října, 2024

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.

Cookie policy