Novinky a změny v dani z nemovitých věcí v roce 2022

Novinky v dani z nemovitých věcí

V daném článku se budeme zabývat zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DZNV“). Jedná se o jednu z nejstarších daní. Tato daň je jedinou daní v českém daňovém systému, jejíž celý výnos je určen do rozpočtů obcí. Jedná se o přímou, majetkovou daň.

Největší pozornost bude věnována ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) DZNV. Je třeba upozornit na fakt, že daná změna není žádnou novinkou, pouze přechodná ustanovení se týkají daňového přiznání podávaného na zdaňovací období roku 2022. To je důvodem, proč se daným ustanovením budeme zabývat.

Změny v zákoně o daní z nemovitých věcí

V zákoně se objevily nepatrné změny, např. v ustanovení § 5 DZNV se přidalo do textu „cena pozemku“. Úplně novým ustanovením je § 12e DZNV, který pojednává o tom, že pro účely daně z pozemků je rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, viz § 12e odst. 1 DZNV. Druhý odstavec popisuje situaci, kdy není druh pozemku evidován v katastru nemovitostí. Poté se postupuje dle skutečného stavu odpovídajícímu jednotlivým druhům pozemků podle katastrálního zákona.

Poslední aktualizací DZNV je ustanovení § 17a odst. 4 DZNV. Dané ustanovení se odkazuje na odst. 1 a odst. 2 daného komentovaného ustanovení. Jedná se v zásadě o ustanovení v reakci na soudobou covidovou situaci, kdy obec může při řešení důsledků mimořádné, zejména živelní události zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitých věcí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovité věci, a to na dobu 5 let. Nově přidané ustanovení zní následovně:

(4) Obec může obecně závaznou vyhláškou podle odstavců 1 a 2 vydat pro

a) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky na celém území obce,

b) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v katastrálním území dotčené mimořádnou událostí, nebo

c) jednotlivé nemovité věci dotčené mimořádnou událostí vymezené v případě

1. pozemku parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží,
2. zdanitelné stavby číslem popisným s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, nebo pozemku vymezeným podle bodu 1, pokud nemá číslo popisné,
3. zdanitelné jednotky číslem jednotky a zdanitelnou stavbou, ve které se tato jednotka nachází, vymezenou způsobem podle bodu 2.

Nosným tématem daného článku je avizované ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) DZNV, které v současné době obsahuje dané informace:

(1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny

k) pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází

1. ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně
2. krajinný prvek, skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství, nebo
3. příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání.

Porovnání legislativ

Je třeba porovnat soudobnou legislativou s předešlou. Ke správnému postupu je třeba si projít přechodná ustanovení, ze kterých vyplývá následující:

Původní znění účinné do 31.12.2019	Znění účinné od 1.1.2020
Pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně.	Ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně.
Pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě trvalých travních porostech.	Krajinný prvek, skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství.
Pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat.	Krajinný prvek, skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství.
	Příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou používány k podnikání.

Do zdaňovacího období roku 2021 včetně lze nárok na osvobození přiznat i dle původního znění § 4 odst. 1 písm. k) DZNV pozemků, které byly dle tohoto ustanovení osvobozeny v roce 2019. Pokud ovšem poplatník neučiní patřičné kroky, např. zápis do evidence významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství, nebude mít již nárok na osvobození, a tak mu vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí.

Pokud budeme mít pozemky, které jsme v roce 2019 dle tamních zákonů osvobodili, budeme mít nárok na osvobození i pro rok 2020, ačkoli nic neučiníme. Pokud ovšem nic neučiníme nebo učinit ani nemůžeme (již nesplňujeme potřebné požadavky pro osvobození), nebudeme mít již nárok na osvobození pro zdaňovací období roku 2021, a tak nám vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí do 31.1.2022.

Praktický příklad

Mějme pozemek orné půdy, na kterém se nachází mez. Na základě daňového přiznání podaného na zdaňovací období roku 2019 byl uplatněn nárok na osvobození dle znění účinné do 31.12.2019 ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) DZNV. Vlastník pozemku nic neučinil. Mez nebyla zaevidována v evidenci ekologicky významných prvků v LPIS.

Řešení

Jelikož bylo ve zdaňovacím období roku 2019 uplatněno osvobození, může vlastník pozemku nárok na osvobození uplatnit i na zdaňovací období roku 2021 (viz přechodná ustanovení v čl. II k DZNV, ve znění účinném do 31.12.2019, zákona č. 364/2019 Sb.). Mez však do 31.12.2021 nebyla zaevidována do evidence ekologicky významných prvků, vznikne tak vlastníkovi povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2022, a to bez nároku na osvobození. Daňové přiznání se podá nejpozději do 31.1.2022.

Úhradu lze poté provést do 31.5.2022, pokud je daň nižší než 5 000 Kč, viz § 15 odst. 2 DZNV. Pokud by daň byla vyšší jak 5 000 Kč, platba by se rozdělila do dvou stejných splátek, a to do 31.5. a do 30.11. daného zdaňovacího období, viz § 15 odst. 1 písm. b) DZNV. Výjimku tvoří poplatníci provozující zemědělskou prvovýrobu a chov ryb. Pro ně platí stejná pravidla, akorát jiná data. Jedná se o 2 stejné splátky do 31.8. a 30.11., viz § 15 odst. 1 písm. a) DZNV.

Shrnutí

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podá jen jednou a poté se každoročně platí daň. Nastávají ovšem situace, kdy v průběhu zdaňovacího období dochází ke změnám – přistavíme si další patro, na zahradě si postavíme příslušenství o rozloze vyšší než 16 m2 apod. Z daného logicky plyne, že se bude podávat dílčí daňové přiznání, kdy se daň bude zvyšovat.

Ovšem existují i situace, které kvůli novelizacím mohou zúžit možnosti uplatňování osvobození. Příkladem je právě výše komentované ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) DZNV. Poplatníci, kteří dle daného ustanovení uplatňovali osvobození, by měli být ve střehu, jelikož je velká pravděpodobnost, že neučinili patřičné kroky k tomu, aby nárok na osvobození byl zachován, a tak vznikne povinnost podat daňové přiznání. Finanční úřad nemá povinnost zasílat žádná upozornění, a tak je třeba počítat s tím, že v rámci lhůty pro stanovení daně lze očekávat platební výměr na doměřenou daň.