Co je výkaz o peněžních tocích a jak jej sestavit?

Přehled o peněžních tocích analyzuje, kolik peněžních prostředků bylo vytvořeno a spotřebováno ve třech oblastech činností:

• provozní: základní výdělečná činnost firmy a ostatní činnosti podnikatelského subjektu – účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti,
• investiční – nákupy a prodeje dlouhodobého majetku, resp. činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost,
• finanční – změny u položek vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.

Za peněžní prostředky se považují:

• peníze v hotovosti,
• ceniny,
• peněžní prostředky na bankovním účtu,
• peníze na cestě.

Sestavení výkazu o peněžních tocích

Pro sestavení výkazu peněžních toků definují české účetní předpisy metodu přímou a metodu nepřímou.

Metoda přímá – vycházíme z peněžních příjmů a výdajů účetní jednotky uspořádaných například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty. Nevýhodou přímé metody je její značná pracnost.

Metoda nepřímá – vycházíme z úpravy výsledku hospodaření z běžné činnosti před zdaněním v provozní činnosti o:

1. nepeněžní operace, které ovlivňují výši výsledku hospodaření, ale nejsou doprovázeny peněžním výdajem,
2. změny stavu oběžných aktiv,
3. položky ovlivňující investiční a finanční činnost.

Peněžní tok z investiční činnosti ovlivňují:

1. výdaje spojené s nabytím dlouhodobého majetku,
2. příjmy z prodeje dlouhodobého majetku.

Peněžní tok z finanční činnosti ovlivňují:

1. vybrané operace s vlastním kapitálem,
2. změny stavu dlouhodobých závazků.

Co je výkaz o změnách vlastního kapitálu

Výkaz o změnách vlastního kapitálu poskytuje podrobnější informace o transakcích, které ovlivnily výši a strukturu jednotlivých položek vlastního kapitálu. Forma tohoto přehledu není českými účetními předpisy stanovena a závisí na volbě formy účetní jednotkou.

Povinnosti zveřejnění účetní závěrky

Účetní jednotky s povinností ověření účetní závěrky auditorem, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření a po schválení k tomu příslušným orgánem. Zveřejnění musí být provedeno ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu o auditu a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně ověřeny nebo schváleny.

Účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, musí zveřejnit účetní závěrku nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období.

Mikro a malá účetní jednotka, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí zveřejňovat výsledovku, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do Sbírky listin.

Závěr

Účetní závěrka na obecné rovině dle ZoÚ obsahuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty (výsledovku), přílohu, přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Povinnost jejich sestavení a zveřejnění závisí na kategorii příslušné účetní jednotky. České účetní předpisy rovněž definují členění a strukturu jednotlivých účetních výkazů.