Jak účtovat: účetní uzávěrka I

Účtování inventarizačních rozdílů v rámci účetní závěrky

Nedílnou součástí souboru prací tvořících účetní uzávěrku je inventarizace aktiv a dluhů. Prvním krokem v tomto procesu je provedení tzv. inventury aktiv a dluhů, tj. zjištění skutečného stavu. Následně se provádí tzv. inventarizace aktiv a dluhů, tj. porovnání zjištěného skutečného stavu a stavu účetního (například dle skladních karet, inventárních karet). Pokud je zjištěn rozdíl mezi stavem skutečným a stavem účetním, hovoříme o tzv. inventarizačním rozdílu. Ten musí být analyzován co do podstaty a důvodu vzniku. Může být totiž zjištěno, že rozdíl byl způsoben pouze evidenční chybou či věcnou záměnou.

Pokud se opravdu jedná o inventarizační rozdíl, účtujeme o tzv. manku, resp. schodku (stav skutečný je nižší než stav účetní) nebo tzv. přebytku (stav skutečný je vyšší než stav účetní).

Inventarizační rozdíl	Zaúčtování
Manko na zásobách materiálu	549 / 112
Manko na zásobách zboží	549 / 132
Manko na zásobách vlastní výroby	549 / 121, 122, 123
Schodek na pokladně	569 / 211
Schodek na ceninách	569 / 213
Manko na dlouhodobém nehmotném majetku odpisovaném	549 / 07x
Manko na dlouhodobém hmotném majetku odpisovaném	549 / 08x
Přebytek na zásobách materiálu	112 / 648
Přebytek na zásobách zboží	132 / 648
Přebytek na zásobách vlastní výroby	121, 122, 123 / 581, 582, 583
Přebytek na pokladně	211 / 668
Přebytek na ceninách	213 / 668
Přebytek na dlouhodobém nehmotném majetku odpisovaném	02x / 07x
Přebytek na dlouhodobém hmotném majetku odpisovaném	01x / 08x
Přebytek na dlouhodobém hmotném majetku neodpisovaném	03x / 413

 

Vyúčtování nevyfakturovaných dodávek a zásob na cestě v rámci účetní závěrky

V případě, že k rozvahovému dni je známá existence spotřeby nákladu nebo nákupu dodávky zásob v uzavíraném účetním období a přitom není známá jistá částka, tvoří se tzv. dohadná položka pasivní. Naopak v případě, že do konce uzavíraného účetního období budou přijaté vyúčtovací faktury za nakoupené zásoby, avšak zásoby přijaty nejsou, účtuje se s využitím účtů zásoby na cestě.

Účetní případ	Částka	Účetní předpis
Tvorba dohadné položky na spotřebu elektrické energie (interní doklad)	Kč 10.000,–	502 / 389
Do konce účetního období nebyl přijat materiál, na který účetní jednotka obdržela fakturu přijatou (interní doklad)	Kč 15.000,–	119 / 111

 

Uzávěrkové účetní případy při účtování zásob způsobem B v účetní závěrce

V případě účtování zásob způsobem B je nutné na konci účetního období zaúčtovat korekce skladových zásob, tj. převod počátečního stavu zásob do nákladů a následně vyúčtování konečného stavu, zjištěného dle skladové evidence, z nákladů na sklad zásob.

Účetní případ	Částka	Účetní předpis
Převod počátečního stavu zásob materiálu do nákladů (interní doklad)	Kč 50.000,–	501 / 112
Vyúčtování konečného stavu zásob materiálu dle skladové evidence z nákladů na sklad zásob (interní doklad)	Kč 60.000,–	112 / 501

 

Časové rozlišení

Podvojné účetnictví respektuje celou řadu tzv. obecných účetních zásad. Jednou z nich, zcela zásadní, je tzv. akruální princip, tj. účtování ve vzájemné časové a věcné souvislosti. Typickým nástrojem časového rozlišení, tzv. časového rozlišení v užším pojetí, jsou účty položek příštích období, tj. náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, výnosy příštích období, příjmy příštích období, výdaje příštích období.

Účetní případ	Částka	Účetní předpis
Úhrada nájemného nájemcem na příští účetní období (výpis z bankovního účtu)	Kč 50.000,–	381 / 221
Aktivace komplexních nákladů příštích období vynaložených na změnu technologie výroby (interní doklad)	Kč 160.000,–	382 / 555
Nájemné u nájemce aktuálního účetního období, které bude uhrazeno až v příštím roce (interní doklad)	Kč 40.000,–	518 / 383
Přijaté nájemné pronajímatelem od nájemce na příští účetní období (výpis z bankovního účtu)	Kč 50.000,–	221 / 384
Nájemné u pronajímatele aktuálního účetního období, které bude přijato až v příštím roce (interní doklad)	Kč 40.000,–	385 / 602

 

Tvorba a rozpouštění (rušení) rezerv

Rezervy jsou představitelem cizích zdrojů krytí (pasiv) v rozvaze a nesmějí být zaměňovány z rezervními fondy, které se v rozvaze nacházejí v položkách vlastního kapitálu. Rezervy se účetně tvoří na vrub nákladů a ve prospěch příslušného účtu rezerv. Rozpouštění (rušení) rezerv účetně zachytíme opačným způsobem, tj. na vrub příslušného účtu rezervy a ve prospěch nákladů. Účetně rozlišujeme tvorbu a rozpouštění (rušení) rezerv z provozní a finanční činnosti. Z hlediska daně z příjmů rozlišujeme rezervy, jejichž tvorba a rozpouštění (rušení) je či není daňově uznatelným nákladem. Z daňového hlediska tedy využíváme ZDP a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, na který odkazuje ZDP.

TIP: Přečtěte si, jak na rezervy z účetního a daňového hlediska.

Typickými příklady nedaňových rezerv jsou:

• rezerva na pozáruční opravu výrobků,
• rezerva na kurzové rozdíly.

Typickými příklady daňových rezerv, po splnění zákonných podmínek dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou zejména:

• bankovní rezervy,
• rezervy v pojišťovnictví,
• rezerva na opravy hmotného majetku,
• rezerva na odbahnění rybníka,
• rezerva na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou nebo na vypořádání důlních škod tvořená podle zákona upravující ochranu a využití nerostného bohatství,
• rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady.

Účetní případ	Částka	Účetní předpis
Tvorba rezervy na pozáruční opravy výrobků (interní doklad)	Kč 50.000,–	554 / 459
Rozpouštění (rušení) rezervy na pozáruční opravy výrobků (interní doklad)	Kč 50.000,–	459 / 554
Tvorba rezervy na opravu hmotného majetku dle zvláštního právního předpisu (interní doklad)	Kč 40.000,–	552 / 451
Rozpouštění (rušení) rezervy na opravu hmotného majetku dle zvláštního právního předpisu (interní doklad)	Kč 40.000,–	451 / 552

Závěrkové operace nalezneme v části Účetnictví / Závěrkové operace.

Závěr

Mezi uzávěrkové operace patří zejména účtování inventarizačních rozdílů, vyúčtování nevyfakturovaných dodávek a zásob na cestě, uzávěrkové účetní případy při účtování o zásobách způsobem „B“, analýza účtů časového rozlišení, jakož i tvorba a rozpouštění (rušení) rezerv. Inventarizační rozdíly mají i daňové dopady z hlediska ZDP. Inventarizační přebytky jsou v zásadě daňově účinným výnosem, zatímco inventarizační manka a schodky představují na obecné rovině daňově neuznatelný náklad, pokud nejsou splněny zákonné podmínky dle ZDP pro jejich daňovou uznatelnost. V případě nevyfakturovaných dodávek se používají buď dohadné položky pasivní (v případně nepřesně známé částky) nebo výdaje příštích období (v případě přesně známé částky). V oblasti rezerv je nutné rozlišovat tvorbu a rozpouštění (rušení) rezerv, které mají či nemají daňový dopad dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.