Co jsou složky mzdy a jaké povinnosti zaměstnavatele se s nimi pojí

Pevná a pohyblivá složka mzdy

Pro výpočet mezd jsou pro účetní důležité dvě složky:

• Pevná složka mzdy – označuje se i jako základní mzda, která zaměstnanci náleží za vykonanou práci. Její výše je uvedená ve smlouvě, nebo je daná mzdovým předpisem, který vydává zaměstnavatel.
• Pohyblivá složka mzdy – nebo také variabilní, její výše není pevně stanovená a nemusí být ani každý měsíc stejná.

Pevná složka nesmí být nižší než minimální mzda, výše pohyblivé složky není omezená a nemusí být pravidelnou součástí mzdy.

Variabilní složka mzdy se dále dělí na dva typy:

• nároková složka mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok při splnění sjednaných či stanovených podmínek (ve smlouvě či vnitřních směrnicích),
• nenároková složka mzdy, jejíž vyplácení záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, například podle výsledků firmy či výkonu zaměstnance.

Příklady pohyblivé složky mzdy

Do variabilní složky mzdy patří:

• náhrady mzdy za dovolenou, státní svátek nebo za nemoc,
• příplatky za práci přesčas, ve státní svátek, v noci, v sobotu a neděli, za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
• osobní ohodnocení, kterým zaměstnavatel oceňuje kvalitu práce zaměstnance,
• prémie, které jsou obvykle dané ve smlouvě či vnitřními předpisy a slouží ke zvýšení motivace zaměstnance,
• odměny, které bývají jednorázové, vyplácí se např. za splnění mimořádných úkolů.

U pohyblivé složky se můžeme setkat také s označením pobídková složka mzdy. Znamená to, že má pobídkový neboli motivační charakter. To může být třeba osobní ohodnocení nebo roční odměny. Existují také stabilizační složky mzdy, kam patří například bonus vyplacený u příležitosti pracovního výročí.

Povinnosti zaměstnavatele při stanovení výše pohyblivé složky mzdy

S pohyblivou částí mzdy nesmí zaměstnavatel nakládat zcela libovolně. Má sice právo určit, kdy bude pohyblivá složka mzdy vyplácena, ale podmínky a výši (či rozpětí možného bonusu) musí uvést ve smlouvě se zaměstnancem nebo stanovit vnitřním předpisem. Bez souhlasu zaměstnanců je pak nesmí měnit.

Další povinností zaměstnavatele je dodržení zásady rovného zacházení se zaměstnanci. Pokud dva zaměstnanci splní podmínky stejně, oběma náleží stejný bonus.

Jestliže zaměstnavatel bezdůvodně nevyplatí pohyblivou část mzdy, která zaměstnanci náleží, může se zaměstnanec obrátit na inspektorát práce.

Výpočet mzdy podle jednotlivých složek

Zpracování mezd má na starosti mzdová účetní a řídí se při tom zákoníkem práce. Nejdříve shromáždí důležité podklady o každém zaměstnanci, typicky jsou to údaje o:

• odpracované době,
• pracovních cestách,
• čerpání dovolené,
• době nemoci,
• návštěvách lékařů,
• odměnách a dalších pohyblivých složkách mzdy.

Na základě těchto informací spočítá hrubou mzdu. Po odečtení srážek (např. záloha na daň z příjmu či na zdravotní a sociální pojištění) je výsledkem čistá mzda. Od ní se dále odečítají ostatní srážky (např. výživné, spoření nebo třeba exekuce) a vzniká částka k výplatě – tedy peníze vyplacené zaměstnanci.

Všechny tyto údaje se uvádí na výplatní pásce, kterou musí mzdová účetní vystavit a předat zaměstnanci pracujícímu na HPP, DPČ i DPP.

Jak na výpočet a evidenci mzdy v účetním programu Money S3

Evidenci všech údajů o zaměstnancích a pravidelný výpočet mzdy usnadňuje mzdový program. Mzdová účetní v něm nastaví složky mzdy pro každého zaměstnance a poté jen zadá počty odpracovaných hodin, dovolené či neschopenky a během chvíle má hotovo. Program navíc počítá s aktuálními hodnotami dle zákona, takže si účetní nemusí hlídat například výši odvodů na pojišťovnu.

Pro menší a střední firmy nebo pro účetní kanceláře, které se starají o mzdovou agendu více klientům, je ideální modul Mzdy a personalistika, který je součástí účetního programu Money S3.