Právní úprava škody v zákoníku práce

Zákoník práce č. 262/2006 Sb., (dále jen ZP) zakotvuje povinnost zaměstnance počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen „škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení.

V zákoně jsou řešeny nejen případy, kdy je zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit vzniklou škodu, ale také tzv. prevenční povinnost zaměstnavatele. Ta spočívá zejména v jeho povinnosti zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku (Zákoník práce s komentářem, ANAG, 2021).

Odpovědnost zaměstnance za škodu

Povinnost zaměstnance k náhradě škody je zakotvena v zákoníku práce v ustanoveních § 250 až § 263 a dále v novém občanském zákoníku v § 2045 až § 2047 (zákon č. 89/2012 Sb.).

Obecná odpovědnost náhrady škody

Obecná povinnost nahradit škodu § 250 ZP
Předpoklady povinnosti zaměstnance uhradit škodu způsobenou zaměstnavateli
porušení konkrétní povinnosti stanovené právním předpisem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
vznik škody (majetkové újmy vyčíslitelné v penězích)
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou
zavinění zaměstnance (úmysl nebo nedbalost)

Zákoník práce upravuje obecnou povinnost zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli. Neupravuje však například problematiku zmetků. Pokud zaměstnanec vyrobí zmetek, bude pak zaměstnavatel postupovat při vyčíslení škody v souladu s § 250 ZP, o obecné povinnosti zaměstnance uhradit škodu.

Zvláštní případy náhrady škody

Zvláštní případy povinnosti nahradit škodu
nesplnění povinnosti k odvrácení škody	§ 251 ZP
schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat	§ 252 – § 254 ZP
ztráta svěřených věcí	§ 255 – § 256 ZP

Zaměstnavatel může vyžadovat po zaměstnanci náhradu škody i v případě, kdy zaměstnanec vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli, nebo nezakročil proti hrozící škodě.  Pokud by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, je pak zaměstnavatel oprávněn požadovat, aby se zaměstnanec podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu (pokud ji není možné nahradit jinak).

Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu), s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli celý schodek vzniklý na těchto hodnotách. Přičemž dohodu o odpovědnosti lze uzavřít se zaměstnancem až dosažením věku 18 let. Výčet svěřených hodnot v zákoníku práce je pouze demonstrativní.  Nelze například uzavřít dohodu se zaměstnancem o odpovědnosti za dopravní prostředek, za počítače, za nábytek a další vybavení kanceláří!

Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Pokud však cena svěřené věci přesahuje částku 50 000 Kč, smí být zaměstnanci svěřena jen na základě písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Tyto věci musí mít zaměstnanec ve své dispozici a musí mít možnost s nimi nakládat. V případě ztráty pak ručí za tyto předměty neomezeně.

Náhrada škody způsobená zaměstnavateli

Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250 ZP, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel.

Průměrným měsíčním výdělkem se rozumí průměrný hrubý výdělek zjištěný v rozhodném období před porušením povinností.

Maximální výše náhrady, kterou může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat
obecná povinnost – škody způsobené z nedbalosti	4,5 násobek PMV
obecná povinnost – škody způsobené úmyslně, v opilosti, pod vlivem omamných látek	bez omezení
škody způsobené úmyslně – navíc lze požadovat i náhradu ušlého zisku	bez omezení
nesplnění povinnosti k odvrácení škody	3 násobek PMV
schodek nebo ztráta svěřených předmětů	v plné výši

Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nahradit jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Pokud je k náhradě schodku společně zavázáno více zaměstnanců, určí se jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků (to neplatí u náhrady za ztrátu svěřených předmětů, kdy je konkrétní předmět svěřen konkrétnímu zaměstnanci).

Podíl náhrady u jednotlivých řádových zaměstnanců nesmí přesáhnout částku rovnající se jejich měsíčnímu průměrnému výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celý schodek, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce, a to podle poměru svých dosažených hrubých výdělků.

Prokázání zavinění vzniku škody

Zavinění zaměstnance je povinen prokázat zaměstnavatel (s výjimkou případů uvedených v § 252 a § 255 ZP – viz tabulka níže). Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit.

Výjimky, kdy není zaměstnavatel povinen prokázat zaměstnanci zavinění vzniku škody
zaměstnanec uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty	§ 250 / § 252
zaměstnanec převzal svěřený předmět na písemné potvrzení a došlo k jeho ztrátě	§ 250 / § 255

Srážky ze mzdy z titulu náhrady škody

Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel, zaměstnanec je pak v souladu s § 263 ZP povinen tuto škodu uhradit. Jestliže zaměstnanec uzná závazek nahradit škodu v určené výši, a dohodne-li s ním zaměstnavatel způsob úhrady škody, je zaměstnavatel povinen dohodu uzavřít písemně.

Výši požadované náhrady škody podle § 262 ZP určuje zaměstnavatel. Zaměstnavatel je podle § 263 ZP povinen se zaměstnancem projednat výši požadované náhrady škody a oznámit mu ji písemně, zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla.

Ve výše uvedených případech se jedná o nepřednostní pohledávku – srážky se provádějí v souladu s § 148 ZP

Srážky ze mzdy z titulu způsobené škody smějí být provedeny jen v případech stanovených zákoníkem práce nebo občanským soudním řádem (OSŘ), a to pouze na základě písemné dohody o srážkách ze mzdy.

U srážek ze mzdy prováděných podle § 146 písm. b) ZP (na základě dohody o srážkách ze mzdy) se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřena.

Příklad – náhrada škody způsobená zaměstnancem zaměstnavateli

Zaměstnanec pracující ve vícesměnném provozu způsobil firmě ABC neúmyslně škodu na výrobním zařízení ve výši 255 000 Kč (škoda byla vyčíslena ve výši opravy stroje fakturované externí firmou). Zaměstnanec škodu uznal, uzavřel se zaměstnavatelem v květnu 2022 písemnou dohodu o úhradě škody. PHV k 1. 1. 2022 činil 230 Kč a k 1. 4. 2022 činil 260 Kč. Kolik budeme moci zaměstnanci srazit?

Zákoník práce limituje náhradu škody do výše 4,5násobku jeho průměrného výdělku, za předpokladu, že škoda byla způsobena neúmyslně, bez vlivu alkoholu či drog. Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku musíme postupovat v souladu s § 351 – § 362 ZP.

PHV	Zúčtovaná hrubá mzda v rozhodném období
	Skutečně odpracované hodiny v rozhodném období

Ve vícesměnném provozu činí stanovená týdenní doba 37,5 hodin. Pokud byla škoda zjištěna v květnu 2022, použijeme PHV platné k 1. 4. 2022.

Výpočet průměrného měsíčního výdělku: PHV * týdenní úvazek * 4,348

Výpočet maximální náhrady škody = 260 * 37,5 * 4,348 * 4,5

Maximální náhrada škody, kterou může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat, činí 190 768,50 Kč.

Při výpočtu srážek ze mzdy musí zaměstnavatel postupovat v souladu s OSŘ, tedy může provést každou jednotlivou srážku ze mzdy pouze ve výši odpovídající srážce z první třetiny a případně plně zabavitelného zbytku čisté mzdy. Víc srazit nelze, a to dokonce ani v případě, kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.

TIP: S výpočtem mezd včetně náhrady škody vám pomůže mzdový program v rámci účetního systému Money S3. Vyzkoušet si ho můžete také zdarma.