Účetní závěrka: co to je, jaké jsou druhy a co je obsahem?

Obsah:

• Účetní uzávěrka
• Účetní závěrka
• Rozsah účetní závěrky
• Druhy účetní závěrky
• Obsah účetní závěrky

---

Hned na začátku vyjasníme rozdíl mezi účetní závěrkou a účetní uzávěrkou:

• Účetní uzávěrka jsou veškeré práce spojené s uzavíráním účtu, které vykonávají většinou účetní a specializované firmy.
• Účetní závěrka je název pro soubor všech finančních výkazů, které musí některé firmy a podnikatelé zveřejnit podle zákona. Účetní závěrka je vlastně výsledek procesů a prací, které se provádějí při finanční uzávěrce.

Účetní uzávěrka – především spoustu práce pro účetní

Při účetní uzávěrce se zjišťuje stav majetku, závazků a kapitálů účetní jednotky (podnikající fyzické osoby nebo firmy) vedoucí účetnictví k určitému datu (konec účetního období – zpravidla kalendářní nebo hospodářský rok).

Vzejdou z ní výsledky hospodaření, přehled o toku finančních prostředků za dané období. Rozhodujícím datem je tzv. rozvahový den (poslední den účetního období – například 31. prosince za kalendářní rok). K tomuto datu musíte zajistit, aby konečné zůstatky zobrazovaly stav majetku, zdrojů a výsledek hospodaření ve správné výši.

Celý proces uzavírá jednotlivé účty za dané účetní období. Při účetní uzávěrce se

• doúčtují všechny účetní případy k poslednímu dni účetního období,
• vypočítá a zaúčtuje hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta)
• vypočítá a zaúčtuje daň z příjmu,
• uzavřou účetní knihy.

Při uzavírání účtů byste si měli zkontrolovat především jestli:

• máte zaúčtované všechny doklady,
• zůstatky v bance a v pokladně odpovídají účetnictví,
• zaniklé závazky jsou zaúčtované a odepsané,
• je zařazený veškerý majetek,
• máte zaúčtovaný stav skladů, ale i dodávky materiálu na cestě a nedokončené výroby,
• jste zaúčtovali veškeré daně,
• hospodářský výsledek, základní kapitál i jeho změny jsou zaúčtované.
• aktiva a pasiva se rovnají.

Sestavování a příprava podkladů pro účetní uzávěrku je však náročný proces, který byste rozhodně měli svěřit profesionálním účetním. Práci také výrazně usnadní účetní systémy jako například Money S3.

Účetní závěrka – zaznamenání výsledků účetní uzávěrky

Účetní závěrka je potom konečný krok účetní uzávěrky, který představuje informace o celkovém hospodaření společnosti, finanční síle a její budoucnosti. Části účetní závěrky tvoří dle zákona o účetnictví:

• rozvaha (bilance).
• výkaz zisků a ztrát,
• přílohy účetní závěrky (například informace o závazcích na sociálním a zdravotním pojištění nebo o daňových nedoplatcích).

Některé účetní závěrky obsahují také

• přehled o peněžních tocích,
• a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Plný nebo zkrácený rozsah účetní závěrky

Účetní jednotky se podle zákona o účetnictví dělí podle hodnoty aktiv, obratu a počtu zaměstnanců na:

• mikro (maximální výše aktiv 9 milionů Kč, čistý obrat maximálně 18 milionů Kč a průměrný počet zaměstnanců do 10),
• malé (maximální výše aktiv 100 milionů Kč, čistý obrat maximálně 200 milionů Kč a průměrný počet zaměstnanců do 50),
• střední (maximální výše aktiv 500 milionů Kč, čistý obrat maximálně 1 miliarda Kč a průměrný počet zaměstnanců do 250),
• a velké (více než předcházející hodnoty).

Do vyšší nebo nižší kategorie se účetní jednotka přesune, jakmile přesáhne nebo nedosáhne alespoň na dvě hodnoty ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech.

Kategorie (velikost) účetní jednotky potom určuje, jestli musí sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu, nebo může využít zkrácený rozsah. Náležitosti účetní závěrky ve zkráceném rozsahu stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č 500/2002 Sb.

Dále záleží na tom, zda účetní jednotky mají zákonem stanovenou povinnost ověření závěrky auditorem (podle paragrafu 20 zákona o účetnictví). Jednotky, které tuto povinnost mají zpravidla zahrnují účetní závěrku do své výroční zprávy.

Kdy můžete využít účetní závěrku ve zkráceném rozsahu zjistíte v následující tabulce (platí pro obchodní společnosti – veřejné obchodní společnosti, komoditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a podnikající fyzické osoby).

	Mikro účetní jednotka	Malá účetní jednotka	Střední účetní jednotka	Velká účetní jednotka
Rozvaha	V plném rozsahu, musí-li závěrku ověřit auditor. Ve zkráceném rozsahu, nemusí-li závěrku ověřit auditor.	V plném rozsahu, musí-li závěrku ověřit auditor. Ve zkráceném rozsahu, nemusí-li závěrku ověřit auditor.	Vždy v plném rozsahu	Vždy v plném rozsahu
Výkaz zisků a ztrát	V plném rozsahu, pokud je obchodní společností nebo musí mít závěrku ověřenou auditorem. Ve zkráceném rozsahu, pokud není obchodní společností a ani nemusí mít závěrku ověřenou auditorem.	V plném rozsahu, pokud je obchodní společností nebo musí mít závěrku ověřenou auditorem. Ve zkráceném rozsahu, pokud není obchodní společností a ani nemusí mít závěrku ověřenou auditorem.	Vždy v plném rozsahu	Vždy v plném rozsahu
Přílohy	V plném rozsahu, musí-li závěrku ověřit auditor. Ve zkráceném rozsahu, nemusí-li závěrku ověřit auditor.	V plném rozsahu, musí-li závěrku ověřit auditor. Ve zkráceném rozsahu, nemusí-li závěrku ověřit auditor.	Vždy v plném rozsahu	Vždy v plném rozsahu
Přehled o peněžních tocích	Nemusí sestavovat	Nemusí sestavovat	Musí sestavovat	Musí sestavovat
Přehled o změnách ve vlastním kapitálu	Nemusí sestavovat	Nemusí sestavovat	Musí sestavovat	Musí sestavovat

*Malé účetní jednotky musí mít závěrku ověřenou auditorem, pokud za dané účetní období měly aktiva ve větší hodnotě než 40 milionů korun, úhrn čistého obratu nad 80 milionů korun, průměrný počet zaměstnanců větší než 50 (alespoň jedno z uvedených v případě, že jsou akciové společnosti nebo svěřenecké fondy a alespoň dvě hodnoty v případě ostatních malých jednotek).

Jaké jsou druhy účetní závěrky

Podle toho, kdy se účetní závěrka sestavuje, existují 4 typy:

• Řádná účetní závěrka. Vzniká pravidelně k poslednímu dni účetního období (kalendářní, nebo hospodářský rok).
• Mimořádná účetní závěrka. Sestavuje se ve výjimečných případech k jinému než poslednímu dni účetního období. Například ke dni před vstupem do likvidace, ke dni předcházejícímu dni vstupu do konkursu nebo k rozhodnému dni přeměny.
• Mezitímní účetní závěrka. Provádí se v průběhu účetního období. Při tomto typu závěrky se neuzavírají účetní knihy.
• Konsolidovaná účetní závěrka. Informuje o konsolidačním celku. Tuto závěrku musí sestavit (přebírá povinnost za konsolidovaný celek) účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou.

Co musí účetní závěrka obsahovat

Podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví v účetní závěrce nesmí chybět:

• název účetní jednotky, sídlo (u fyzických osob bydliště a místo podnikání, pokud se liší od bydliště),
• identifikační číslo, pokud jej účetní jednotka má, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
• právní formu účetní jednotky (s.r.o., a.s. a podobně), případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
• předmět podnikání nebo jiné činnosti, nebo účel, pro který byla účetní jednotka zřízena,
• rozvahový den nebo jiný okamžik, ke kterému se účetní závěrka sestavuje,
• okamžik sestavení účetní závěrky.

Po sestavení účetní závěrku schvaluje valná hromada, a to do 6 měsíců od posledního dne účetního období na schůzi (jediná povinná schůze za rok). Do 30 dnů od schválení pak střední a velké účetní jednotky závěrku musí zveřejnit zasláním na příslušný rejstříkový soud.

„Za zveřejnění účetní závěrky je zodpovědný jednatel společnosti. Pokud tak neučiní, hrozí pokuta až 100 000 Kč a v krajním případě, zejména pokud se jedná o opakované nedodržení termínu, i nařízená likvidace společnosti. Soud však vždy stanoví dodatečnou lhůtu k nápravě a když vše doložíte, k likvidaci nedojde,” říká advokát a jednatel advokátní kanceláře 3Advokáti.

Pamatujte také na to, že účetní závěrka musí být součástí vašeho nejbližšího daňového přiznání.