Příjmy z pronájmu v § 7, § 9 nebo v § 10 ZDP?

Nejprve je nutné správně zatřídit dosažené příjmy z hlediska ZDP. Příjmy z pronájmu mohou být dosaženy buď jako příjmy podle § 7 ZDP nebo podle ustanovení § 9 ZDP popř. podle § 10 ZDP. Pro účely tohoto článku hned v úvodu opusťme variantu, že se jedná o příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí spadající pod § 10 ZDP. Tyto příjmy, pokud nepřesáhnou za zdaňovací období 30 000 Kč, jsou od daně z příjmů osvobozené. Vzhledem k osvobození příjmů je bezpředmětné zkoumat daňovou uznatelnost výdajů.

Zásadním kriteriem pro zařazení příjmů pod § 7 či § 9 ZDP je to, zda tato činnost je živností či nikoliv. Živnostenský zákon uvádí, že pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor živností není. Naopak na jiném místě uvádí, že jednou z volných živností je půjčování věcí movitých.

Aby to nebylo tak jednoduché, musíme danou problematiku zkoumat kromě „pohledu“ živnostenského zákonu také optikou samotného ZDP. V § 7 ZDP se dočteme, že za příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou i příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (dále jen „OM“).

Pokusme se o shrnutí výše uvedeného na příkladech:

• příjem z pronájmu nemovitých věcí zahrnutých v OM – § 7,
• příjem z pronájmu nemovitých věcí nezahrnutých v OM – § 9,
• příjem z pronájmu movitých věcí na základě živnostenského oprávnění – § 7,
• příjem z pronájmu movitých věcí zahrnutých v OM – § 7,
• příjem z pronájmu movitých věcí bez živnostenského oprávnění a nezahrnutých v OM (zde pozor na neoprávněné podnikání) – § 9,
• příjem z příležitostného pronájmu nemovitých věcí – § 9,
• příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí – § 10.

Uplatnění motorového vozidla u poplatníka s příjmy podle § 9 ZDP

Pokud poplatník s příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP neuplatňuje výdaje formou paušálních výdajů ve výši 30 % z dosažených příjmů, může uplatnit výdaje v prokázané výši. Nejčastěji se bude jednat např. o odpisy, výdaje na opravy a údržbu, pojistné a také to můžou být výdaje spojené s používáním motorového vozidla.

U vlastního motorového vozidla lze použít dva způsoby uplatnění výdajů na pracovní cesty:

Sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty

Na pracovní cesty vlastním motorovým vozidlem, které nebylo nikdy součástí OM a nebylo pořízeno na finanční leasing, lze uplatnit sazbu základní náhrady a náhradu za spotřebované pohonné hmoty. Při této alternativě je nutné správci daně prokázat počet ujetých kilometrů vztahujících se k příjmům z pronájmu.

Pro zdaňovací období 2023 činí sazba základní náhrady 5,20 Kč za 1 km a průměrné ceny pohonných hmoty stanovených MPSV byly následující:

Benzin 95 O Super	41,20 Kč
Benzin 98 O Super +	45,20 Kč
Motorová nafta	44,10 Kč

Paušální výdaj na dopravu

Druhou možností je použít paušální výdaj na dopravu. Paušální výdaj na dopravu spočívá v tom, že si poplatník může jako výdaj uplatnit na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc 5 000 Kč, pokud vozidlo používal výhradně k dosažení, zajištění a udržení příjmů z pronájmu. Jestli-že bylo vozidlo používáno i k jiným účelům lze měsíčně uplatnit 4 000 Kč. V měsíci pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu. Výhodou používání paušálních výdajů na dopravu je to, že nemusí být vedena kniha jízd. Při této variantě nelze uplatnit výdaje na pohonné hmoty a parkovné.

V průběhu zdaňovacího období nelze výše popsané způsoby kombinovat.

Pro oba případy platí, že pokud je vozidlo používáno pouze k pracovním cestám v souvislosti s příjmy z pronájmu, není takto používané motorové vozidlo předmětem daně silniční.