Místo stravenek peníze na účet. Ministerstvo chystá změnu v příspěvcích na stravu

Konec stravenek usilovně prosazoval už Miroslav Kalousek coby ministr financí. Další debatu kolem jejich osudu rozpoutala v létě 2019 současná ministryně financí Alena Schillerová. Ta je ovšem nechce kompletně stopnout, ale doplnit k nim další variantu stravovacího benefitu – zaměstnavatelé by svým zaměstnancům místo stravenek posílali rovnou peníze, které by se nemusely danit.

Jak momentálně fungují stravenky

Aktuálně mohou zaměstnavatelé čerpat daňové zvýhodnění na stravování svých zaměstnanců dvěma způsoby:

• zařídí jim podnikovou jídelnu
• nebo jim přispívají na stravování formou stravenek.

V druhém případě rozdělí zaměstnavatel svým zaměstnancům papírové stravenky nebo pošle peníze na stravenkovou platební kartu. Po novele to bude mít mnohem snazší. Peněžní příspěvek na stravu svým zaměstnancům přidá k výplatě a jednoduše pošle na účet. O dosavadní benefity přitom nikdo nepřijde:

• zaměstnavatel si může 55 % z vyplacené částky odečíst jako daňově uznatelný náklad
• a zaměstnanec získá peníze, které nepodléhají daním ani odvodům.

Pro zaměstnavatele se tedy z pohledu daní po novele nic nezmění.

Typické potíže se stravenkami pro zaměstnavatele, zaměstnance i restaurace a obchody

Zaměstnavatelům, restauracím i obchodům odpadne se stravenkami administrativní kolečko, které teď musí každý měsíc absolvovat. Zaměstnavatelé nebudou řešit přepočítávání a přerozdělování stravenek, obchody a restaurace se zbaví stresu s včasným odevzdáním stravenek i s blokováním hotovosti kvůli dlouhotrvající výměně stravenek za peníze.

Novelu ocení i zaměstnavatelé, u nichž se poskytovatelé stravenek netěší zrovna velké oblibě. Poskytovatelé si totiž z každé stravenky berou několik procent provizi. A navíc peníze za každou stravenku, které vyprší platnost, propadají právě poskytovatelům.

Co znamenají stravenky pro zaměstnance, zjistíte nejlépe 31. prosince v supermarketu. To je totiž poslední den, kdy mohou zbylé stravenky za předchozí rok utratit. A protože lze najednou zaplatit obvykle maximálně pěti stravenkami, lidé si nákupy musí rozdělovat, zdržují a natahují fronty.

Kromě front ale na lidi působí ještě i psychologický tlak – někteří zaměstnanci vnímají stravenky jako poukázku, která není tak hodnotná jako peníze. Což je samozřejmě omyl, který jen dává argumenty poskytovatelům stravenek. Ti tvrdí, že se stravenkami lidé utratí víc, a proto jsou vlastně pro obchodníky výhodné.

Plány ministryně financí na budoucnost příspěvků na stravu

Jeden milion zaměstnanců aktuálně nemá od zaměstnavatele ani stravenky, ani možnost firemní jídelny. I to je důvod, proč ministerstvo financí s novelou přichází.

Zatímco vybudování kantýny či jídelny je nereálné, poslat na účet s výplatou i další peníze jako příspěvek na stravu je mnohem snazší. Díky stravenkovému paušálu totiž budou příspěvky na stravu dostupné i pro malé firmy například jen se dvěma zaměstnanci.

„Zachováváme možnost dál beze změn používat dnešní režim stravenek. Nově pouze nabídneme zaměstnavatelům alternativu, jak se zbavit vysokých poplatků, zbytečné administrativy a placení poskytovatelům stravenek. Zaměstnancům budou moct na místo papírků přímo vyplácet peníze ve stejné hodnotě. Bude tak na svobodném rozhodnutí každého podnikatele, jestli námi připravovanou možnost využije, nebo zůstane u dnešního zajetého modelu.“

Alena Schillerová, ministryně financí

Důležité je navíc i to, že způsob útraty paušálu nebude stát hlídat. Zaměstnanec tedy nemusí dokládat, že peníze opravdu utratil v restauraci o polední pauze.

Odbory proti paušálu: lidé přestanou dbát na pravidelné jídlo

K hlavním odpůrcům chystané novely patří odbory. Podle nich totiž finanční příspěvek na stravu povede k tomu, že lidé přestanou obědvat.

„Nemyslím si, že jdou tyto úvahy správným směrem. Podobné úvahy tu již byly za Kalouska. Domnívám se, že zaměstnanci by se z velké části přestali stravovat v restauracích a peníze formou paušálu využívali na jiné účely. A vůbec jsem nepochopil, proč s touto změnou přichází stát, pro který se z pohledu daní a pojistného nic nezmění.“

Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů