Jste během nemoci za vodou? Podívejte, jak se v roce 2024 počítá nemocenská a náhrada mzdy

Pokud náhle onemocníte, máte od zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy během prvních 14 kalendářních dní nemoci. Výjimkou je takzvaná karenční doba, kterou představují první 3 dny nemoci – během nich náhradu mzdy nedostanete.

Jste-li OSVČ, na náhradu mzdy nemáte nárok, protože nepracujete pro žádného zaměstnavatele. Nárok máte až na nemocenskou, tedy od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, pokud si platíte u správy sociálního zabezpečení nemocenské pojištění.

Jak se náhrada mzdy počítá?

Náhradu mzdy dostanete za každý pracovní den během své pracovní neschopnosti podle rozvrhu směn, ve kterých jste měli pracovat, kdybyste neonemocněli. Náhradu mzdy dostanete také za placené svátky.

1. Na začátku výpočtu potřebujete znát svůj průměrný hodinový výdělek za poslední čtvrtletí. Přesné číslo najdete na výplatních páskách, případně se k němu dopracujete, když sečtete své hrubé příjmy za poslední čtvrtletí a vydělíte je počtem odpracovaných hodin.

Příklad: Pan Martin byl v pracovní neschopnosti 10 dní, což je 80 pracovních hodin. Za první tři dny náhradu mzdy nedostane, takže se jeho náhrada mzdy bude počítat z 56 hodin. Jeho průměrný hodinový výdělek za poslední 3 měsíce je 300 Kč.

2. Poté svůj hrubý hodinový výdělek snižte takzvanou redukční hranicí. Pro rok 2024 je následující:

• Z hrubého hodinového výdělku do 256,55 Kč vám zůstane 90 %.
• Z hrubého hodinového výdělku od 256,56 Kč do 384,83 Kč vám zůstane 60 %.
• Z hrubého hodinového výdělku od 384,84 Kč do 769,48 Kč vám zůstane 30 %.
• Nad třetí hranicí již částka výši náhrady mzdy neovlivňuje.

Příklad: Průměrný hodinový výdělek pana Martina spadá do druhé redukční hranice. 300 Kč se proto zredukuje na 180 Kč.

3. Následně vypočtěte 60 % ze zredukovaného hrubého hodinového výdělku. Výsledné číslo vynásobte počtem hodin pracovní neschopnosti a máte finální číslo pro svou náhradu mzdy.

Příklad: Zredukovaný hrubý hodinový výdělek pana Martina je 180 Kč a po snížení na 60 % už jen 108 Kč. Po vynásobení počtem pracovních hodin (56) získá pan Martin náhradu mzdy za 10 dní své pracovní neschopnosti 6 048 Kč.

Kdy přichází na řadu nemocenská?

Pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 dní, přestane vám zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy a stát, konkrétně správa sociálního zabezpečení, vám začne vyplácet nemocenskou. Na tu už mají nárok také OSVČ, kteří si platí nemocenské pojištění.

Nemocenskou vypočítáte podobně jako náhradu mzdy. Také musí nejprve projít redukční hranicí. Rozdíl je ten, že se nepočítá z průměrného hrubého výdělku za poslední 3 měsíce, ale z denního vyměřovacího základu – to je průměr hrubých mezd za poslední rok přepočítaný na den.

Příklad: Paní Květoslava je v pracovní neschopnosti 30 dní a její hrubá měsíční mzda za poslední rok je 40 000 Kč. Její denní vyměřovací základ pro nemocenskou je proto 1 315 Kč (40 000 vynásobíte 12 měsíci a vydělíte 365 dny). Nemocenská jí přísluší od 15. dne nemoci, a proto ji bude pobírat 16 dní.

Redukční hranice pro nemocenskou jsou v roce 2024 následující:

• Z hrubého denního výdělku do 1 466 Kč se počítá 90 %.
• Z hrubého denního výdělku od 1 467 Kč do 2 199 Kč se počítá 60 %.
• Z hrubého denního výdělku od 2 200 Kč do 4 397 Kč se počítá 30 %.
• Nad třetí hranicí již částka výši nemocenské neovlivňuje.

Příklad: Vyměřovací základ paní Květoslavy (1 315 Kč) spadá do první redukční hranice, kde ho stát sníží na 1 184 Kč (během výpočtu se všechny haléře zaokrouhlují nahoru). Poté ho ještě sníží na 60 %, což je 710 Kč. Paní Květoslava pobírá nemocenskou 16 dní, a proto od státu dostane 11 362 Kč.

Při výpočtu nemocenské je důležitá také délka pracovní neschopnosti. Určuje, jak velkou část z redukovaného denního vyměřovacího základu vám stát vyplatí.

Výpočet vám usnadní následující tabulka:

Nemocenskou můžete pobírat maximálně 380 kalendářních dnů od začátku pracovní neschopnosti.

Nemocenské ve specifických situacích

V některých případech stát pracuje s jinou výší nemocenské. Vypočítává ji opět z redukovaného vyměřovacího základu a její výše je:

• 100 % u dobrovolných členů integrovaného záchranného systému, kteří jsou v pracovní neschopnosti kvůli zásahu, ke kterému byli povoláni.
• 70 % u mateřské a otcovské.
• 60 % u ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného.