Druhy pracovních poměrů a práce konaná mimo pracovní poměr

Co je pracovní poměr a kdy vzniká

Tímto názvem označujeme smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V pracovní smlouvě musí být uvedeno:

• jakou práci bude zaměstnanec vykonávat,
• místo či místa, kde tuto práci bude vykonávat,
• den nástupu do práce.

Podmínky pracovního poměru upravuje zákoník práce.

Některé detaily k pracovním poměrům jsme zpracovali do samostatných článků:

• Vznik pracovního poměru – pracovní poměr vzniká dnem, který je ve smlouvě uveden jako den nástupu.
• Změna pracovního poměru – např. při převedení na jinou práci.
• Souběžné pracovní poměry – zaměstnanec u vás má více pracovních poměrů.
• Typ pracovní smlouvy – pracovní poměr, dohoda, práce jako OSVČ.

Hlavní pracovní poměr

Pro hlavní pracovní poměr (HPP) se používá také označení plný úvazek nebo full-time. Týdenní pracovní doba u hlavního pracovního poměru je 40 hodin.

U pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu je pracovní doba 37,5 hodiny týdně. Pokud zaměstnanec pracuje ve vícesměnném či nepřetržitém provozu, jeho týdenní pracovní doba je také 37,5 hodiny týdně. Jestliže pracuje v dvousměnném režimu, jeho týdenní pracovní doba na hlavní pracovní poměr je 38,75 hodiny.

Vedlejší pracovní poměr

Vedlejší pracovní poměr se týká těch, kteří si ke své hlavní činnosti ještě přivydělávají jinde.

Hlavní činností může být:

• prezenční studium do 26 let věku,
• mateřská či rodičovská dovolená,
• důchod,
• hlavní pracovní poměr.

Pracovní poměr na dobu určitou a neurčitou

Pokud je pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, znamená to, že se obě strany domluví, ke kterému dni pracovní poměr končí. Jakmile tato doba uplyne, domluví se, jestli ji budou chtít prodloužit. Pracovní poměr na dobu určitou můžete sjednat maximálně na 3 roky a s dotyčným zaměstnancem jej můžete uzavřít maximálně dvakrát po sobě.

Další sjednání pracovního poměru na dobu určitou mezi stejnými účastníky zákon umožňuje až po uplynutí 3 let od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou.

Příklad:

Firma Brandýský s.r.o. uzavřela v roce 2023 pracovní poměr na 1 rok s Janou Zelenou. Se zaměstnankyní jsou pro roce spokojení a v roce 2024 smlouvu o rok prodlouží. V roce 2025 smlouvu opět o rok prodlouží. V roce 2026 už musí s Janou Zelenou podepsat smlouvu na dobu neurčitou, nebo pracovní poměr ukončit.

Pracovní poměr na dobu neurčitou nemá přesně stanovený konec. Obě strany v pracovněprávním vztahu pokračují, dokud jim vyhovuje. Smlouvu mohou kdykoliv vypovědět (viz níže Ukončení pracovního poměru).

Co je práce konaná mimo pracovní poměr

Mezi práci konanou mimo pracovní poměr patří dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. Zákoník práce říká, že zaměstnavatel má chod firmy zajistit především díky práci zaměstnanců v pracovním poměru, dohody by tedy měly být pouze doplňkové.

Připravovaná novela zákoníku práce plánuje v práci dohodářů velké změny – například by mohli mít nárok na dovolenou, ošetřovné a příplatky za práci o víkendu a další. Zatím není jasné, které změny budou schválené. Novela by měla začít platit v roce 2024.

Dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnanec, se kterým uzavřete dohodu o pracovní činnosti (DPČ), u vás může týdně odpracovat maximálně 20 hodin.

Jestliže je odměna pro pracovníka vyšší než 3 999 Kč měsíčně, odvádíte z ní sociální a zdravotní pojištění. V případě, že má zaměstnanec uzavřených více dohod o pracovní činnosti, limit se u každého zaměstnavatele počítá zvlášť. Jestliže má však více DPČ u jednoho zaměstnavatele, výdělky se sčítají.

Hodinová odměna nesmí být nižší než hodinová odměna při minimální mzdě – pro rok 2023 je minimální částka 103,80 Kč.

Jestliže u vás zaměstnanec nepodepsal růžové prohlášení a jeho měsíční odměna nepřesáhla 3 999 Kč, odvedete za něj 15% srážkovou daň. Tento příjem pak zaměstnanec nemusí uvádět v daňové přiznání, protože už dostal zdaněnou částku.

Pokud u vás zaměstnanec podepsal růžové prohlášení, daníte vždy zálohově (neřešíte výši odměny).

Jestliže vás zajímají detailnější pravidla DPČ, podívejte se, co vše se od roku 2023 mění.

Dohoda o provedení práce

Pokud máte se zaměstnancem podepsanou dohodu o provedení práce (DPP), může u vás odpracovat maximálně 300 hodin za kalendářní rok. Proto se DPP využívá zejména pro nárazové práce, pro pravidelnější spolupráci je vhodnější DPČ.

Jestliže si u vás zaměstnanec měsíčně vydělá do 10 000 Kč, z této částky neodvádíte zdravotní a sociální pojištění.

Jestliže u vás zaměstnanec nepodepsal růžové prohlášení a jeho měsíční odměna nepřesáhla 10 000 Kč, odvedete za něj 15% srážkovou daň. Tento příjem pak zaměstnanec už nemusí uvádět v daňové přiznání, protože už dostal částku po zdanění.

Pokud u vás zaměstnanec podepsal růžové prohlášení, daníte vždy zálohově (neřešíte výši odměny).

Ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr může ukončit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec:

• dohodou – obě strany se dobrovolně domluví na podmínkách ukončení pracovního poměru,
• výpovědí – jednostranný akt, kterým jedna ze stran ukončuje pracovní poměr,
• okamžitým zrušením – např. pokud zaměstnanec hrubě poruší předpisy nebo zaměstnavatel nevyplatí mzdu.

Přečtěte si více o ukončení pracovního poměru – aby bylo vše právně v pořádku, je potřeba dodržet několik pravidel.

Praktické příklady

Příklad č. 1:

Firma na dohodu o provedení práce najala Jana Pařízka. Měsíčně si vydělá 9 500 Kč a u firmy nepodepsal růžové prohlášení. Protože je jeho odměna pod limitem 10 000 Kč, zaměstnavatel za něj neodvádí pojištění. Částku pouze zdaní 15% srážkovou daní (1 425 Kč). Janovi tedy vyplatí 8 075 Kč.

Příklad 2:

Firma na dohodu o provedení práce zaměstnává i Lucii Hladkou. Také nemá podepsané růžové prohlášení a měsíčně si vydělá 13 000 Kč. Tato částka je nad limitem 10 000 Kč, takže se z ní odvádí pojištění.

• Lucie na zdravotním a sociální pojištění odvede 1 430 Kč.
• Zaměstnavatel za ni na zdravotním a sociálním pojištění odvede 4 394 Kč.
• Záloha na daň z příjmů ve výši 15 % je 1 950 Kč.

Lucii tedy firma vyplatí 9 620 Kč.

Celkový náklad zaměstnavatele na Lucii je 17 394 Kč (13 000 + 4 394).

Příklad 3:

Firma na dohodu o provedení práce zaměstnává Justýnu Ulrichovou. Ta si vydělá stejně jako Lucie 13 000 Kč, ale na rozdíl od ní u firmy podepsala růžové prohlášení.

• Justýna na zdravotním a sociální pojištění odvede 1 430 Kč.
• Zaměstnavatel za ni na zdravotním a sociálním pojištění odvede 4 394 Kč.
• Daň z příjmů ve výši 15 % je 1 950 Kč, ale díky růžovému prohlášení Justýna uplatňuje slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Díky tomu jí vyjde nulová záloha na daň.

Justýně firma vyplatí 11 570 Kč.

Celkový náklad zaměstnavatele na Justýnu je stejný jako u Lucie, tj. 17 394 Kč (13 000 + 4 394).

Money S3 vám pomůže

V mzdovém systému podniku Money S3 zvládnete kompletní personální a mzdovou agendu pro menší a střední firmu. V ní evidujete veškeré pracovní poměry, údaje o zaměstnancích a počítáte mzdy. To je velké usnadnění – zadáte zaměstnancovu docházku a systém vám spočítá jeho mzdu. Také můžete přidat prémie, bonusy a další.