Jako srážky ze mzdy označujeme dobrovolné či nedobrovolné odvody části mzdy, které se obvykle vyplácí třetí straně. Existují tři základní typy srážek:

• na základě zákoníku práce nebo zvláštního zákona,
• na základě dohody,
• k úhradě členských příspěvků v odborových organizacích.

Zákonné srážky ze mzdy

Jsou to jediné srážky, které může zaměstnavatel provádět i bez souhlasu zaměstnance. Patří sem:

• daň z příjmů fyzických osob,
• pojistné na sociální a zdravotní pojištění,
• příspěvek na politiku zaměstnanosti,
• také pohledávky zaměstnavatele, např. za zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit, protože na ni neměl nárok a jiné.

Tyto srážky se odečítají už z hrubé mzdy. Tím se z ní stává mzda čistá a další srážky už se počítají z ní.

Srážky ze mzdy na základě dohody

Jak označení napovídá, o těchto srážkách se musí zaměstnavatel se zaměstnancem písemně dohodnout. Obvykle slouží ke splacení dluhu, a to zaměstnavateli, nebo třetí osobě.

Například to jsou:

• srážky ze mzdy při exekuci,
• splácení výživného na dítě,
• náhrada škody, kterou zaměstnanec zaměstnavateli způsobil,
• ale také srážky na stravné či užívání služebního bytu.

Srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků

Pokud je zaměstnanec členem odborové organizace, může souhlasit se strháváním členského příspěvku ze mzdy. Provádět se smí pouze, když to stanoví kolektivní smlouva nebo písemná dohoda zaměstnavatele s organizací – a vždy se souhlasem zaměstnance.

Tyto srážky ze mzdy se odečítají z čisté mzdy. Po jejich odečtení vzniká částka k vyplacení zaměstnanci.

Účtování srážky ze mzdy

Provádění srážek má na starosti mzdová účtárna zaměstnavatele, které musí zaměstnanec sdělit všechny potřebné informace – třeba to, že mu srážky ze mzdy nařídil soud (např. v případě exekuce či splácení výživného).

Důležité je, že srážky lze uplatňovat nejen ze mzdy, ale z jakéhokoliv příjmu – tedy i z odstupného, důchodu, rodičovského příspěvku či podpory v nezaměstnanosti.

Zaměstnanci ale vždy musí zůstat minimálně tzv. nezabavitelná částka. Stanovuje ji nařízení vlády a pro rok 2023 je to 13 638 Kč. Částka se navyšuje za každou vyživovanou osobu dlužníka (manžela/ku či děti).

Výpočet srážek ze mzdy

Při výpočtu srážek ze mzdy postupuje mzdová účetní následovně:

1. Z hrubé mzdy odečte zákonné srážky ze mzdy, čímž vznikne čistá mzda.
2. Z čisté mzdy odečte nezabavitelnou částka, kterou musí zaměstnanec dostat.
3. Pokud je zbytek čisté mzdy vyšší než 30 685,50 Kč (jeden a půl násobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení), je částka nad tuto hodnotu plně zabavitelná.
4. Zbývající čistou mzdu (tedy její část do 30 685,50 Kč) zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí na třetiny.
5. První a druhá třetina i plně zabavitelná částka se použijí na srážky, třetí třetina zůstává zaměstnanci.

Při odečítání srážek se rozlišují přednostní a nepřednostní srážky. Ty přednostní definuje zákon a jde například o srážky za výživné, náhradu škody ublížením na zdraví nebo úmyslným trestným činem. Ostatní jsou nepřednostní. Platí pro ně odlišná pravidla při výpočtu:

• přednostní srážky se odečítají z první i druhé třetiny čisté mzdy i z plně zabavitelné částky,
• nepřednostní srážky se odečítají pouze z první třetiny mzdy a plně zabavitelné částky (pokud tedy nemá zaměstnanec přednostní srážky, zůstává mu i druhá třetina mzdy).

Srážky ze mzdy v Money S3

Pokud používáte mzdový software, výrazně vám při počítání srážek ze mzdy usnadní práci. Zaměstnáváte-li například člověka, který je v exekuci nebo splácí výživné na děti, program sám vypočítá hodnotu a zohlední při tom nezabavitelnou částku.

V účetním programu Money S3 k tomu slouží modul Mzdy a personalistika PLUS, který umožňuje výpočet exekucí a hromadné zadávání srážek ze mzdy.