Plnou dovolenou myslíme základní nárok na dovolenou, který stanovuje zákoník práce. Zaměstnanec v soukromém sektoru má nárok na dovolenou nejméně v délce 4 týdny (při úvazku 40 hodin týdně by to činilo 160 hodin). Učitelé mají nárok na dovolenou 8 týdnů, státní zaměstnanci pak 5 týdnů.
Řada zaměstnavatelů však jako benefit poskytuje delší dovolenou. Ve výpočtech níže si vždy dosaďte počet týdnů dovolené, které nabízíte právě vy.
Krácení dovolené je termín, který používá zákoník práce pro situaci, kdy má zaměstnanec neomluvenou absenci v práci a vy mu kvůli tomu odejmete počet hodin dovolené odpovídající násobku celé jeho směny. Toto lze provést jen v aktuálním kalendářním roce.
Důvody pro krácení nelze přenášet do následujícího roku. Pokud tedy zaměstnanec zamešká směnu v listopadu 2024, nemůžete mu zkrátit dovolenou na rok 2025.
Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu. Počet zameškaných hodin strhnete z dovolené.
I když dovolenou krátíte kvůli neomluvené nepřítomnosti, musíte zaměstnanci poskytnout minimálně 2 týdny dovolené (to platí pouze pro zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele celý kalendářní rok, tj. od 1.1. do 3.12.). Pokud tedy pracovník neomluveně zameškal 3 týdny, nemůžete mu 3 týdny dovolené zkrátit, protože by mu zbyl jen týden dovolené. V takovém případě však můžete přikročit k jinému typu postihu včetně rozvázání pracovního poměru.
Dále existují situace, ve kterých zaměstnanci nárok na plnou dovolenou vůbec nevznikne, např.:
Zákoník práce tyto situace terminologicky neoznačuje jako krácení dovolené – tento termín používá jen v případě řešení neomluvené absence. Kvůli větší srozumitelnosti i pro laiky v tomto článku i tyto situace označujeme jako krácení dovolené.
Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Což činí například při úvazku 40 hodin týdně 800 hodin, při úvazku 37,5 hodiny týdně 750 hodin a při úvazku 38,75 hodin týdně 775 hodin.
Do tohoto limitu se nemocenská počítá jako výkon práce, ovšem při splnění jedné podmínky. Tou je, že zaměstnanec zároveň v daném roce odpracoval dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, tj. 480 hodin při úvazku 40 hodin týdně, při úvazku 37,5 hodiny týdně 450 hodin a při úvazku 38,75 hodin týdně 465 hodin.
Jestliže je však zaměstnanec na neschopence kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, limit dvacetinásobku týdenní pracovní doby pro něj neplatí. Celá pracovní neschopnost se mu počítá jako výkon práce – dovolená se za ni nekrátí.
Petr pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené. V září onemocní na 3 týdny a zamešká 120 hodin. Dovolená se mu nekrátí, protože se vešel do limitu 800 hodin a zároveň daný rok odpracoval 12 a více týdnů.
Erika pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené (160 hodin). Onemocněla 5. června a do konce roku byla v pracovní neschopnosti.
V daném roce odpracovala 22 týdnů, kvůli nemoci zameškala 30 týdnů. Protože odpracovala 12 a více týdnů, 20 týdnů z nemoci se ji počítá jako výkon práce. Celkem tedy pro účely výpočtu dovolené odpracovala 42 týdnů.
Za každý odpracovaný týden má nárok na 1/52 dovolené.
Jonáš byl celý rok 2024 v pracovní neschopnosti. Nemá nárok na žádnou dovolenou, protože neodpracoval alespoň požadované 4 týdny (limit dle zákoníku práce).
TIP: S výpočty dovolených vám pomůže mzdový systém. Pouze do něj zadáte údaje o docházce. Údaje o typu úvazku a standardním nároku na dovolenou v něm už máte uvedené, takže nemusíte nic vyplňovat stále dokola. Systém vám sám spočítá, na kolik dnů volna má zaměstnanec nárok.
Za každý odpracovaný týden má zaměstnanec nárok na 1/52 z celkového objemu dovolené.
Příklad:
Petra má nárok na 160 hodin (4 týdny) dovolené. Ve firmě končí k 30. červnu, a dejme tomu, že za tu dobu odpracovala 26násobků své týdenní pracovní doby, která činí 40 hodin týdně.
Petra má tedy nárok na 80 hodin dovolené, což je při úvazku 40 hodin týdně 10 celých dnů.
Zákoník práce uvádí ještě jednu možnost, a to převod dovolené mezi firmami. Nový zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout dovolenou, na kterou zaměstnanci vznikl nárok u předešlého zaměstnavatele. Je potřeba, aby zaměstnanec o tuto možnost požádal ještě za doby trvání stávajícího zaměstnání a obě firmy se dohodly na výši úhrady náhrady mzdy či platu za dovolenou s ohledem na novou výši mzdy.
Mateřská dovolená se pro účely výpočtu dovolené počítá celá jako výkon práce – žena na mateřské má stejný nárok na dovolenou, jako kdyby pracovala.
Různé příklady výpočtů jsme si už ukázali výše.
Abyste krácení dovolené (respektive nárok na poměrnou část dovolené) zaměstnanci správně spočítali, potřebujete vědět:
Už víte, že za odpracovaný týden má zaměstnanec nárok na 1/52 dovolené (aby mu vůbec vznikl nárok na dovolenou, musí odpracovat alespoň 4 týdny).
Výpočet:
Kdy dělat fyzickou inventuru skladu Fyzickou inventuru by měl každý podnik provádět pravidelně, alespoň jednou…
Chybné účtování o nákladech či výnosech mohlo být způsobeno tím, že v minulosti bylo účtováno v nesprávné…
Poskytnutí reklamních darů patří mezi bezúplatná plnění, jeho podstatou je převod vlastnického práva bezúplatně. Tímto…
Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) upravuje zdanění příjmů z nájmu v §…
Soukromoprávní úprava Abychom byli schopni řádně aplikovat daňové předpisy na situaci, kdy je užíván automobil…
Úroky podle daňového řádu - sankce za pozdní úhradu Úrok podle daňového řádu (dále také…
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Cookie policy