Základní pracovní doba je 40 hodin týdně. Ve dvousměnném pracovním režimu je to 38,75 hodin a ve vícesměnném či nepřetržitém provozu 37,5 hodin týdně.
Jako zaměstnavatelé máte povinnost připravit písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance 2 týdny předem (toto není povinné u zaměstnanců s pružnou pracovní dobou).
Pokud zaměstnanec pracuje nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad rámec rozvrhu pracovních směn – ať už na váš příkaz nebo s vaším souhlasem – jde o práci přesčas.
Pokud zaměstnanec z vlastní iniciativy a bez vašeho vědomí pracoval déle a vy vykonanou práci v přesčase přijmete, udělujete dodatečný souhlas s přesčasem a musíte poskytnout příplatek.
Jestliže zaměstnanec požádal o den volna s tím, že si ho později v měsíci napracuje, toto napracování se nepočítá jako práce přesčas.
Jako zaměstnavatel můžete práci přesčas nařídit jen výjimečně z vážných provozních důvodů. Tyto důvody nejsou v zákoníku práce přesně definovány. Obecně jde o situace, které ohrožují chod podniku.
Příklad: Ve specializovaném oddělení máte 2 zaměstnance. Jeden čerpá dovolenou a druhý ve své pracovní době veškerou potřebnou práci nezvládne. Pokud je tato činnost pro chod firmy klíčová, můžete mu nařídit přesčas, aby stihl nejnutnější práci i za kolegu.
Přesčas můžete nařídit i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami.
Přesčas také můžete nařídit na dny pracovního klidu (dny, kdy zaměstnanec nemá směnu, nejčastěji víkendy a svátky) – v tomto případě pro vás platí podmínky v § 91 zákoníku práce. Například zaměstnanci můžete nařídit pouze výkon nutných prací, které nelze udělat v pracovních dnech. Jsou to:
Hlídejte si celkový počet hodin práce přesčas, které zaměstnanci nařizujete. Nesmíte nařídit více než 8 hodin přesčasů týdně a celkem 150 hodin za rok. Pokud potřebujete, aby zaměstnanec odpracoval přesčasů více, musíte se s ním domluvit.
Pokud opakovaně nařizujete 8 hodin přesčasů týdně, toto období může trvat maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 po sobě jdoucích týdnů.
Do počtu maximálně přípustných hodin se nepočítá práce přesčas, za kterou si zaměstnanec vybere náhradní volno.
Práci přesčas můžete zaměstnancům nařídit i ústně.
Zákoník práce se problematice práce přesčas věnuje zejména ve své čtvrté části, nejčastěji v následujících hlavách:
V rámci zákonných limitů (do 8 hodin týdně a do 150 hodin ročně) zaměstnanec práci přesčas odmítnout nemůže. Jestliže to udělá, situaci posuzujte jako neomluvenou absenci. Pokud má absencí více, může to být důvod pro ukončení pracovního poměru.
Pokud potřebujete, aby zaměstnanec pracoval nad tyto limity, musíte s ním uzavřít oboustranně dobrovolnou dohodu. Díky ní může zaměstnanec v průměru odpracovat více než 8 přesčasových hodin týdně v období maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů. Kolektivní smlouvou může být toto období navýšeno až na 52 týdnů (416 hodin).
Myslete i na to, že práci přesčas nemůžete nařídit:
Dál nemůžete přesčas nařídit zaměstnanci, který se stará o dítě do 1 roku věku – ale po vzájemné domluvě pracovat přesčas může (např. těhotná či mladistvý nemůže ani po domluvě).
Za práci přesčas dostane zaměstnanec vyšší odměnu – konkrétně příplatek ve výši 25 procent své průměrné hodinové mzdy. (O příplatcích za práci přesčas o víkendu a svátcích se dočtete níže).
Případně se můžete dohodnout, že přesčasové hodiny si zaměstnanec vybere jako náhradní volno – v tomto případě tedy přesčas neproplácíte ve mzdě. Jestliže si zaměstnanec vybírá náhradní volno, za tuto dobu mu nepřísluší náhrada mzdy.
Toto volno musíte poskytnout do 3 kalendářních měsíců od práce přesčas, případně se domluvit na jiném čase. Pokud to neuděláte, zaměstnanci přísluší finanční odměna za přesčas.
Pokud máte v pracovní smlouvě stanoveno, že ve mzdě je už zahrnuta práce přesčas (do 150 hodin ročně), zaměstnanci v tomto případě odměnu navíc nevyplácíte.
Příplatek vyplácíte společně se mzdou. Na výplatním lístku uvedete jeho výši.
Práci přesčas v evidenci docházky odlišujete od běžné směny. Jen tak dokážete ohlídat limity a spočítat příplatky. Pro výpočet odměny za práci přesčas potřebujete znát zaměstnancovu průměrnou odměnu za hodinu práce.
Výpočet:
(Hodinová mzda × 25) / 100 = příplatek za hodinu přesčas
Příklad:
Josef má průměrnou hodinovou mzdu 250 Kč.
250 × 25 = 6 250
6250 / 100 = 62,5 (příplatek za hodinu přesčas)
Celkem Josefovi za přesčasovou hodinu náleží 250 Kč (běžná mzda) + 62,6 Kč (příplatek) = 312,5 Kč.
Pokud přesčas nařídíte na svátek, platí trochu jiná pravidla. Za práci ve svátek zaměstnanci na prvním místě vždy náleží náhradní volno. Jestliže ho pracovník čerpat nechce, můžete se domluvit na poskytnutí příplatku ke mzdě nejméně ve výši 100% průměrného hodinového výdělku. Pokud má zaměstnanec průměrnou hodinovou mzdu 200 Kč, za každou hodinu odpracovanou ve svátek dostane 400 Kč.
Zároveň šlo o práci přesčas a za tu náleží příplatek ve výši 25 % průměrné hodinové mzdy. Obě okolnosti, tj. práce přesčas a práce ve svátek, se posuzují samostatně. Příplatky se sčítají.
Práce přesčas a ve svátek zároveň – podívejte se na příklady, jak je to s příplatky a náhradním volnem.
Nezapomeňte, že jestliže svátek připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance a ten má z důvodu svátku volno, náleží mu náhrada mzdy za svátek.
Jestliže přesčas nařídíte na víkend, za práci v sobotu a neděli je v soukromém sektoru příplatek minimálně 10 % průměrné hodinové mzdy. Ve veřejném sektoru je příplatek 25 %.
Příplatky se sčítají, takže zaměstnanec v soukromé firmě dostane za přesčas o víkendu příplatek celkem 35 % (25 % za přesčas + 10 % za práci o víkendu).
Se spočítáním práce přesčas vám pomůže mzdový systém Money S3. Stačí, když uvedete, kolik přesčasových hodin zaměstnanec odpracoval – Money S3 mu spočítá příplatky a informace uvede na mzdový lístek, který vám automaticky vygeneruje. V zaheslovaném pdf souboru ho rovnou odešlete zaměstnanci na e-mail.
Mzdový systém vám pomůže i s výplatou mezd. Vytvoří vám interní doklady se zaúčtováním mezd (mzdy můžete rozúčtovat i na kontrolingové proměnné – střediska, zakázky a činnosti) a závazkové doklady pro příkaz k úhradě.
Účtování dlouhodobého dluhopisu s kupónem Účtování dlouhodobého dluhopisu z pohledu dlužníka Emise dluhopisu se zaúčtuje,…
Obsah důležitější než forma Nový zákon o účetnictví klade větší důraz na obsah účetních operací…
Důležité informace na úvod V první řadě upozorňujeme, že verze 25.000 je dostupná pouze pro…
Money Možnosti a nastavení Jsou k dispozici Připravené seznamy potřebné pro založení roku 2025. V…
Účtová třída 0 Účtování finančního leasingu Finanční leasing představuje jednu z forem pořízení dlouhodobého hmotného majetku.…
V rámci oceňování majetkových cenných papírů a podílů je nutné rozlišovat tři situace: ocenění při pořízení,…
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Cookie policy