Povinnosti OSVČ při zahájení živnostenské činnosti: kam se registrovat a na jaké platby nezapomenout

Kdo je OSVČ

Pojem OSVČ označuje osobu samostatně výdělečně činnou. Stanete se jí, když provozujete živnost, jste na tzv. volné noze nebo třeba podnikáte v zemědělství. Pro označení OSVČ se používají i termíny živnostník, freelancer nebo volnonožec.

Pokud jste OSVČ, podnikáte jako fyzická osoba pod vlastním jménem, tj. nemáte vlastní firmu (právnickou osobu). Za podnikání ručíte celým svým majetkem včetně toho osobního.

OSVČ: registrace v začátcích

Při získání živnostenského oprávnění se přímo na živnostenském úřadě zaregistrujete jako OSVČ také u dvou dalších institucí:

• zdravotní pojišťovny
• a příslušné správy sociálního zabezpečení.

A to vyplněním jednotného registračního formuláře. Pojišťovně ani správě sociálního zabezpečení se tedy samostatně hlásit nemusíte.

Povinnosti OSVČ

• Registrace OSVČ k dani z přidané hodnoty
• Registrace OSVČ k silniční dani
• Registrace OSVČ jako plátce daně ze závislé činnosti a srážkové daně
• Povinnost platit zdravotní pojištění OSVČ
• Povinnost platit sociální pojištění OSVČ
• Povinnost používat datovou schránku

Povinnosti živnostníků na finančním úřadě

1. Registrace OSVČ k dani z příjmů fyzických osob

Od roku 2024 se už jako poplatník nemusíte registrovat jako plátce daně z příjmů na finančním úřadě. Na vašich daňových povinnostech se ale nic nemění.

Stále tedy platí, že v prvním roce podnikání neplatíte zálohy. Po skončení zdaňovacího období – kalendářního roku – ale podáváte daňové přiznání v elektronické podobě. A to:

• do 4 měsíců;
• případně do 6 měsíců, pokud máte poplatník daňového poradce.

Pokud vám v daňovém přiznání vznikne daň, musíte ji zaplatit ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Podle výše daně vyčíslené v přiznání, může také vzniknout zálohová povinnost na další rok:

• daň v rozmezí 30 tis.–150 tis. Kč = pololetní zálohová povinnost (zálohu na daň zaplatíte dvakrát ročně),
• daň nad 150 tis. Kč = čtvrtletní zálohová povinnost.

2. Registrace OSVČ k dani z přidané hodnoty

Při rozhodování, jestli se máte dobrovolně zaregistrovat jako plátce daně z přidané hodnoty, zvažte, zda:

• budou vaši odběratelé plátci DPH,
• budete poskytovat plnění také do ciziny,
• budete nějaká plnění z ciziny pořizovat
• či zda je vysoce pravděpodobné, zda váš obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců překročí částku 2 mil. Kč.

Pokud se vás některá z těchto situací týká, lze v obecné rovině doporučit, abyste se jako plátci zaregistrovali. Vždy je to však třeba posuzovat individuálně.

3. Registrace OSVČ k silniční dani

Od roku 2023 jsou ze silniční daně vyjmutá osobní auta, autobusy a dodávky do 12 tun. Znamená to, že tuto daň platíte pouze za:

• nákladní vozidla s maximální hmotností 12 tun a více
• a za jejich přípojná vozidla s nejvyšší povolenou hmotností 12 tun a více.

Výčet kategorií vozidel, které jsou předmětem silniční daně a které jsou z ní vyňaté, najdete v § 2 zákona o silniční dani.

4. Registrace OSVČ jako plátce daně ze závislé činnosti a srážkové daně

Za situace, kdy budete vykonávat svoji činnost za pomoci zaměstnanců, musíte se zaregistrovat také jako plátce daně ze závislé činnosti a případně srážkové daně. Kromě měsíčních povinností spojených se mzdovou agendou musíte po skončení roku podat vyúčtování obou zmíněných daní.

TIP: Zjistěte, co je paušální daň a jak ji spočítat.

Povinnosti živnostníků vůči zdravotní pojišťovně

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění platíte formou měsíčních záloh a následně případného doplatku pojistného. Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího měsíce.

Zálohy na zdravotní pojišťovnu – jak je to při podnikání na hlavní a vedlejší činnost

V roce zahájení samostatné činnosti platíte zálohu vypočtenou z minimálního vyměřovacího základu.

• V roce 2024 je minimální vyměřovací základ 21 984 Kč a minimální měsíční záloha je 2 968 Kč.
• V roce 2025 je minimální vyměřovací základ 23 414 Kč a minimální měsíční záloha je 3 161 Kč.

Pokud za vás platí pojistné i stát (jste například student nebo důchodce), nemusíte v prvním roce platit zálohy. Pojistné případně doplatíte po podání přehledu.

Ve druhém roce a v následujících letech se již výše zálohy odvíjí od podaného přehledu.

Zálohy na pojistné neplatíte za kalendářní měsíce, v nichž byli po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti, nebo jste byli v nařízené karanténě podle zvláštních právních předpisů.

Pokud jste současně také zaměstnancem (v zaměstnání je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu) a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů, taktéž vám nevzniká povinnost platit zálohy. Pojistné opět uhradíte formou případného doplatku po podání přehledu.

Doplatek pojistného zaplatíte nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém jste podali (popřípadě jste měli podat) přehled o příjmech a výdajích. Přehled se standardně podává do jednoho měsíce ode dne, ve kterém končí lhůta pro podání daňového přiznání.

Povinnosti živnostníků vůči Správě sociálního zabezpečení

1. Zálohy OSVČ na důchodové pojištění

Pojistné hradíte formou záloh a případného doplatku. Zálohy jsou splatné od prvního dne do posledního dne měsíce, za který je odvádíte.

Pro určení toho, zda máte povinnost hradit zálohy, je rozhodující, jestli je vaše samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší, či za hlavní. Zjednodušeně lze konstatovat, že:

• hlavní platí zálohy vždy,
• vedlejší pouze pokud se dobrovolně přihlásí
• nebo pokud v roce předešlém přesáhne rozhodnou částku (v roce 2024 činí 105 520 Kč za 12 měsíců podnikání, pro rok 2025 je stanovená na 112 352 Kč).

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud jste jako OSVČ v kalendářním roce:

a) vykonávali zaměstnání, kde jste byli účastni nemocenského pojištění,
b) měli nárok na výplatu invalidního důchodu nebo vám byl přiznán starobní důchod,
c) měli nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud vám tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo jste osobně pečovali o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je vaší osobou blízkou, nebo s vámi žije v domácnosti, není-li vaší osobou blízkou, nebo
d) byla nezaopatřeným dítětem.

V roce 2024 je minimální výše zálohy v prvním roce podnikání pro hlavní činnost 3 210 Kč.

V roce 2025 pak stoupne na 3 419 Kč.

Doplatek pojistného musíte stejně jako u zdravotního pojištění zaplatit nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém jste podali (popřípadě jste měli podat) přehled o příjmech a výdajích. Přehled se standardně podává do jednoho měsíce ode dne, ve kterém končí lhůta pro podání daňového přiznání.

2. Zálohy OSVČ na nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění je dobrovolné. Pokud se ho rozhodnete účastnit, musíte platit zálohy, které pro rok 2024 činí minimálně 216 Kč měsíčně. V roce 2025 by měly stoupnout na 243 Kč měsíčně.

Datová schránka OSVČ

Jako nové OSVČ vám stát automaticky zřídí datovou schránku. Zjednodušeně řečeno jde o obdobu e-mailu. Ale zatímco e-mail si můžete založit na jakékoliv jméno, datovou schránku vám zřizuje úřad.

Díky tomu přes datovou schránku můžete elektronicky komunikovat s úřady, které ví, že jste dokumenty odeslali opravdu vy. Myslete na to, že s finančním úřadem musí OSVČ povinně komunikovat elektronicky – pro většinu podnikatelů je nejsnazší (a bezplatnou) variantou právě datová schránka.

Přečtěte si další podrobné články na téma OSVČ:

• Jak na daně a daňové přiznání jako OSVČ na vedlejší činnost
• Jak na podnikání při zaměstnání
• Jak si založit živnost a získat živnostenský list
• Jaký je rozdíl mezi živností hlavní a vedlejší