Návod pro OSVČ vedlejší činnost: podmínky a povinnosti

V případě, že máte svého zaměstnavatele a jako přivýdělek podnikáte, s největší pravděpodobností své podnikání vedete jako vedlejší činnost. Ale pozor, takto můžete své podnikání vést, jen pokud pobíráte od zaměstnavatele alespoň minimální mzdu (v roce 2023 činí 17 300 Kč, v roce 2024 činí 18 900 Kč).

Co je vedlejší činnost OSVČ

Osoby samostatně výdělečné činné mohou dle českého zákona podnikat na hlavní nebo vedlejší činnost. Jako OSVČ hlavní jste podnikatelé na „plný úvazek“. Živnost je vaší hlavní pracovní náplní a hned od prvního měsíce podnikání musíte platit alespoň minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Za vedlejší činnost se nejčastěji považuje podnikání při hlavním pracovním poměru, případně podnikání starobních důchodců.

OSVČ na vedlejší činnosti nemusí platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění a jejich poplatky jsou obecně nižší, protože vždy platí ze skutečně dosaženého zisku a nevztahuje se na ně povinnost platit alespoň do výše minimálních záloh.

Podmínky pro podnikání na OSVČ vedlejší

Vedlejší činnost můžete provozovat, pokud splníte alespoň jednu z těchto podmínek:

• jste student do 26 let,
• jste zaměstnaní a zaměstnavatel za vás odvádí pojistné (alespoň z minimální mzdy),
• osobně pečujete o dítě do 4 let věku,
• pobíráte mateřskou nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• jste starobní nebo invalidní důchodce,
• osobně pečujete o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby, pokud je závislá osoba osobou blízkou nebo s vámi žije ve společné domácnosti.

Detaily najdete v paragrafu 9, odstavci 6 v zákonu o důchodovém pojištění.

Více o rozdílech mezi hlavní a vedlejší OSVČ podmínkách můžete zjistit zde.

Podnikání jako OSVČ na vedlejší činnost má několik výhod

1. V prvním roce nemusíte odvádět zálohy na sociálním ani zdravotním pojištění. Odvedete je až po podání prvního přehledu o příjmech a výdajích, který odevzdáte na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. Výše odvodů se odvíjí podle toho, kolik jste si podnikáním vydělali.
2. Pokud váš zisk nepřesáhne rozhodnou částku (pro rok 2023 je to 96 777 Kč, pro rok 2024 je to 105 520 Kč), nemusíte sociální pojištění platit ani v dalších letech. To platí v případě, že vedlejší činnost vykonáváte po celý rok. V opačném případě se rozhodná částka poměrně sníží.
3. V případě, že rozhodnou částku překročíte, musíte platit oboje pojištění (zdravotní i sociální). Nemusíte ale platit pravidelné měsíční zálohy. Pojištění můžete zaplatit až dohromady po odevzdání přehledů, protože se vám vypočítá částka podle vašich příjmů v daném roce.

TIP: Pokud jste se rozhodli pro podnikání jako OSVČ, v článku se dozvíte, jaké jsou další rozdíly mezi podnikáním na hlavní a vedlejší poměr.

Jak je to s daňovým přiznáním u OSVČ na vedlejší činnost

Daňové přiznání musíte na finanční úřad podat, když vaše příjmy z podnikání (nikoliv zisk) v roce 2023 (2024) překročily 50 000 Kč. Přiznání k dani za celý rok podáváte, i pokud jste si živnost založili třeba až v prosinci daného roku.

Jako zaměstnanci, kteří si vydělávají samostatně výdělečnou činností, vyplňujete přílohu č. 1 daňového přiznání. Pozor, pokud si jako zaměstnanec ročně přivyděláte podnikáním méně než 50 000 Kč, ale máte ostatní zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč (např. z pronájmu či prodeje akcií), rovněž musíte podat daňové přiznání.

Pokud se ale přiznání nevyhnete, vyplatí se shromažďovat si své faktury na jednom místě. Například ve fakturační službě iDoklad, ze které si i snadno vygenerujete veškeré podklady. V základní verzi je zdarma a uděláte si díky ní přehled ve všech dokladech i fakturách.

A pokud k podnikání potřebujete i základní skladové hospodářství, vyzkoušejte účetní systém Money S3.

Co uvést do daňového přiznání jako podnikatel na vedlejšák

V daňovém přiznání musíte uvést všechny vaše příjmy. Pokud jste zaměstnaní a podnikáním si pouze přivyděláváte, nebo máte například příjmy z pronájmu, musíte uvést nejen tyto příjmy, ale také příjmy ze zaměstnání.

A to i tehdy, pokud jste v průběhu roku ze mzdy odváděli zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Tyto zálohové platby do daňového přiznání uvedete také a snížíte o ně vypočtenou daň.

Nezapomeňte si od vašeho zaměstnavatele do 15. února vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech, pokud kromě provozování živnosti i nadále pracujete na hlavní nebo částečný úvazek.

Jak na výpočet daně z příjmů fyzických osob na vedlejší činnost

Sazba daně z příjmů činí 15 % a počítá se ze základu daně. Ten se skládá z pěti tzv. dílčích základů daně:

1. příjmy ze zaměstnání,
2. příjmy z podnikání (samostatné výdělečné činnosti),
3. kapitálové příjmy (např. podíly na zisku, úroky nebo licenční poplatky),
4. příjmy z pronájmu,
5. ostatní příjmy, které nespadají do žádné z předchozích kategorií.

Dohromady tvoří celkový základ daně. (Pozor – základ daně není součet vašich příjmů. Vypočítá se tak, že od svých příjmů odečtete výdaje. O způsobech uplatňování výdajů píšeme níže.)

Jestliže váš daňový základ překročí částku na úrovni 36násobku průměrné mzdy, tj. 1 582 812 Kč v roce 2024, odvedete daň ve výši 23 % z částky základu daně přesahující tuto hranici. Pozor – do limitu 1 582 812 Kč se započítávají dílčí základy daně všech vašich příjmů, tedy i příjmů ze zaměstnání, z nájmu, z jednorázového prodeje majetku nebo prodeje podílu ve firmě.

Jak určit základ daně z příjmů z vedlejšího podnikání jako OSVČ

V účetnictví se základ daně z příjmů určí jako součet výnosů, od kterých odečtete náklady.

Při vedení daňové evidence musíte pečlivě evidovat příjmy a reálně vynaložené výdaje (tzn. že si uchováváte všechny doklady za nákup zboží či služeb).

Podnikatelé, vedlejší OSVČ, často uplatňují metodu paušálních výdajů stanovených procentem z příjmů, protože je nejjednodušší (vedete pouze přehled o výši příjmů) a často také nejvýhodnější.

Např. pokud uplatňujete 60% výdajový paušál, při příjmech z podnikání 300 000 Kč vaše výdaje činí 180 000 Kč. To znamená, že váš základ daně ze samostatné výdělečné činnosti dosahuje 120 000 Kč (300 000 Kč − 180 000 Kč = 120 000 Kč).

Přečtěte si, kdy se vám vyplatí sledovat skutečné výdaje a kdy paušální výdaje stanovené procentem z příjmů >>

Jak snížit základ daně u OSVČ vedlejší

Hlavním pravidlem pro snížení základu daně je volba vhodného způsobu uplatňování výdajů, o které píšeme výše.

Existují ale i další možnosti:

Dary

Od základu daně si můžete odečíst dar na dobročinné účely, který je vyšší než 1000 Kč nebo je vyšší než 2 % základu vaší daně.

Klidně můžete poslat více spolkům pár stokorun. Výše všech darů se totiž sčítá a jestliže dohromady přesáhnou 1000 Kč, nebo splní druhou výše uvedenou podmínku, můžete si je uplatnit.

Vždy příjemce požádejte o vystavení potvrzení o přijetí daru, budete ho dokládat k daňovému přiznání.

Dárcovství krve

Se snížením základu daně OSVČ vám pomůže i dárcovství krve. Za jeden odběr si snížíte základ daně o 3 000 Kč. Jestliže se rozhodnete darovat krvetvorné buňky nebo orgán, částka, kterou si odečtete od základu daně, se ještě zvyšuje.

Penzijní a životní pojištění

Jestliže máte některé z těchto pojištění, můžete si snížit základ daně, a to až o 48 000 Kč. Odpočty u obou pojištění mají vícero pravidel, proto si je případně nastudujte detailněji. Například u penzijního připojištění si od základu daně odečítáte pouze částku nad 1 000 Kč (od 1. 7. 2024 to bude nad 1 700 Kč).

Úroky z hypotéky a stavebního spoření

Jestliže máte hypotéku nebo stavební spoření, můžete si od základu daně odečíst úroky, které jste v daném roce bance či spořitelně zaplatili. Maximální částka, kterou si odečtete, je 300 000 Kč ročně (u hypoték uzavřených do konce roku 2020) nebo 150 000 Kč ročně (u hypoték uzavřených od roku 2021).

Detailnější informace najdete v článku o odečitatelných položkách.

Termíny pro podání přiznání daně z příjmů fyzických osob

Standardní lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena na 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období – tedy na 1. dubna. Pokud tento den připadá na víkend nebo státní svátek, posunuje se lhůta na první následující pracovní den.

Toto datum se týká pouze nepodnikatelů – ti mohou přiznání odevzdávat i fyzicky.

OSVČ mají povinnost podávat daňové přiznání elektronicky. Tato lhůta končí 1. května, ale protože je státní svátek, stačí když přiznání pošlete do 2. května 2024. Tento termín platí pro všechny živnostníky včetně těch, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost.

Termín pro podání daňového přiznání se vám prodlužuje, jestliže vám ho zpracovává daňový poradce. V tom případě lhůta končí až 1. července.

TIP: O pozdějším podání daňového přiznání nově není nutné informovat finanční úřad předem. Stačí, když se daňový poradce prokáže plnou mocí společně s podáním daňového přiznání.

Týká se paušální daň OSVČ vedlejší

Možná jste zaznamenali, že existuje i režim paušální daně. V něm OSVČ každý měsíc zaplatí jednotnou částku, která obsahuje sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. Díky tomu nemusí podávat daňové přiznání.

Vedlejších OSVČ se paušální daň netýká, a proto musí daňové přiznání podávat.

Nezapomeňte se nahlásit na živnostenském úřadě

Pokud váš zaměstnavatel podniká ve stejném oboru, ve kterém si chcete zřídit živnost, musíte mít jeho písemný souhlas.

Ať už se rozhodnete podnikat jako OSVČ hlavní nebo vedlejší, nezapomeňte se nahlásit na živnostenském úřadě. Vyplněním Jednotného registračního formuláře se automaticky zaregistrujete na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) i na své zdravotní pojišťovně.

Více se dozvíte v Průvodci založením živnosti. Také si přečtěte, jaké jsou povinnosti OSVČ.

Nenašli jste, co jste hledali? Přečtěte si další podrobné články o daňovém přiznání.

• Daňové přiznání krok za krokem.
• Jak podávají daňové přiznání zaměstnanci.
• Kdo má povinnosti podat daňové přiznání.
• Jak vyplnit daňové přiznání právnických osob.
• Jak na daňové přiznání fyzických osob.
• Proč použít program na daňové přiznání.
• Kdy je nutné dodatečné daňové přiznání.
• Jak podat elektronické daňové přiznání.
• Do kdy podat daňové přiznání – nepropásněte důležité termíny.